
Příběh
Táta dvou dětí, který málem o jedno přišel, a vztah zachránil.
Sám jsem si před lety prošel nepříjemným rozvodem. Možná jste mě slyšeli koncem roku 2024 v Českém rozhlase nebo o mně četli v magazínu Heroine. Když se vztahy kolem něj začaly komplikovat, cítil jsem se ve vleku událostí, a i když jsem měl dobrou právničku i psycholožku, nedařilo se mi zorientovat se v tom, co se kolem mě vlastně děje. Děti pro mě byly naprostá priorita; nedovedl jsem si představit, že je nebudu vidět vyrůstat. Před zlomem jsem byl zmatený. Nechtěl jsem si přiznat, co se děje. Cítil jsem zoufalství. Vypadalo to špatně a nevěděl jsem, co s tím. Přitom to bylo prosté: byl jsem se svými dětmi od jejich prvního nadechnutí a chci pro ně tu být, dokud sám naposledy nevydechnu. Zásadní pro mě bylo setkání s člověkem, který si prošel hodně drsným rozvodem; během dvouhodinové konzultace mi pomohl pochopit, co se děje, a že na to nejsem sám. Začal jsem téma do hloubky studovat a aplikovat na svůj případ. To hlavní jsem zvládl: jsem důležitou součástí života svých dětí, stejně jako jejich máma. Soud mi děti svěřil do péče. Dnes píšu knihu o rozvodu s dětmi a podporuji mámy, táty i děti, aby rozvodem trpěly co nejméně.
Odkud čerpám zkušenost
Přes tisíc dní
odškolených v prodejních a komunikačních dovednostech, k tomu stovky v zážitkové pedagogice (Outward Bound). První semináře Divorce Optimist už proběhly.
V šesti zemích
ČR, Slovensko, Singapur, Nizozemsko, Německo a Rakousko. Ve třech jazycích: anglicky, německy a česky.
Čtyři roky
V kyberbezpečnostní firmě, kde jsem viděl, jak pobídky a digitální stopa reálně formují chování lidí.
Proč měnit systém, a ne jen dělat osvětu
To, co jsem se naučil, s pomocí člověka, který si tím prošel, stačilo, abych si vztah s dětmi zachránil. Jenže někdy nestačí, protože systém vytváří naprosto zvrácené podmínky, skryté za líbivá slova jako „ctíme participační práva dítěte“. Přesně jako v Catch Me If You Can, kde se nucení dítěte k volbě vydávalo za respekt k němu. Proto nestačí dělat osvětu. Raději přiměji lidi uvnitř systému ke změně, dobrovolně, až uvidí, co reálně dělají, než abych bojoval případ od případu.

